Před každou osobností přijíždí s mnoha zavazadly její pověst. U modelek délka nohou, u spisovatelů citáty z jejich knih. Jemu říkají nejnebezpečnější filosof Západu. Sedmnáctého listopadu přijel do Prahy a naproudil na panelovou diskusi institutu CESTA v pražském Doxu čtyři stovky lidí. Slavoj Žižek, slovinský filosof.

Není neděle, abych nesedl na vlak a nezmizel do osamělých lesů, mimo značené cesty. Beru s sebou i místně příslušnou četbu, snad aby přírodní s kulturním zůstalo vyrovnané a nepřevážil postoj, že smysl je na světě zachován jen v přírodě co možná nejdivočejší.

Autor nepíše akademickou studii, popularizační životopis či mýtopis ani pamflet, všechny už vznikly a bezpochyby se další píší, aby byly v okamžiku úmrtí včas na pultech. Duchovní portrét chce zasadit Havlovo myšlení do tehdy právě aktuálních souvislostí s vědomím, že Havel rozhodně nebyl originálním myslitelem, tvůrcem nového myšlenkového systému či proudu. Putna připomíná Ladislava Hejdánka, který viděl Havlovu osobnost spíše jako uhlík, který ze všech chemických prvků dovede tvořit největší množství nových sloučenin.

O české zálibě v jádru

Mívalo u nás odedávna každé číslo větší hodnotu než jakékoli slovo. S naší krásnou českou řečí, s jejím chrámem i tvrzí, nešlo bez dalšího ujet víc než den koňmo. Dál už bydlili severně, západně i jižně lidé němí. Naučili jsme se tedy čísla milovat, číslům věřit, s čísly žít. S čísly, od nich s fakty a konečně s věcmi. Jsme věcní. Zvěcnělí.

Nad dokumentem Vše pro dobro světa a Nošovic

Když mi dala má strana a vláda na předčasné volby před rokem a půl umístěnku na kandidátku ve mně takřka neznámém Moravskoslezském kraji, chtěl jsem se o něm v kampani aspoň něco dozvědět. S kameramanem Karlem Slachem jsme se rozhodli po jeden měsíc, denně v jednom vždy jiném sídle pokládat místním dvě otázky: Jaký je podle vás největší problém naší společnosti dvacet let po revoluci? a Jaký vidíte největší problém tady, kde bydlíte? Než soud volby zrušil, natočili jsme díly o Kopřivnici, o Frenštátě a o Štramberku. Zamýšlený film nakonec nevznikl, ale zbyla zkušenost. Přijeli jsme do Štramberku, řeklo by se idyla – uši, trúby, turisti. S kým jsem mluvil, otázkám se smál, posílal mne k čertu, exhiboval nebo lhal. Prvních deset minut, někdy déle. Někdy to může být deset minut a někdy se do nich nedostanete ani po láhvi slivovice. Záleží ale na vás, ne na nich.

O jiném protiradarovém hnutí, než viděli tvůrci dokumentu Český mír.

Pošlete-li Voltaira do petřínského bludiště a budete ho u toho natáčet, to se pak nasmějete. Bohužel váš smích nebude vůbec souviset s tím, co Voltaire psal, ale pouze s tím, jak ho zobrazilo vámi nastavené zrcadlo. Právě takovou komedii natočili o radaru Vít Klusák a Filip Remunda. Český mír jako konec války, která nezačala.

O kapitalistické utopii: čím volnější je trh, tím více je svobody

Od smrti boha je svoboda nejvyšším smyslem života. Tak jako byly různé a zároveň si podobné představy o bozích, různě podobné jsou i představy svobody. Jsou svobodné. Ovšem jen dotud, než někdo představu svobody monopolizuje pro svou ideologii.

Současná neoklasická ekonomie vytěsnila etiku. Přesněji: udělala to už dávno a vyložila lidem člověka z hlediska nabídky a poptávky. Lásku i přátelství i štěstí a radost, nebo touhu, poznání, bolest, pomoc a soucit zaúčtovala, dala jim cenu na volném trhu a všechnu jinou jim upřela.

A dost, řekl si ekonom dobra Tomáš Sedláček, nechci už cenit slzy na halíře a úsměvy na centy a chce i v Česku vrátit ekonomii její filosofii, znovu nastolit hodnoty, obnovit etično v ekonomickém rozhodování. Tedy redefinovat užitek jako základní ekonomickou veličinu ve prospěch teze o větším štěstí uvědomovaném. Výsledkem se stala jeho kniha Ekonomie dobra a zla, vzápětí po vydání nejprodávanější titul většiny knihkupectví, přijetí recenzentů vesměs mimořádně kladné.

Veřejně projevit názor je občanská ctnost. Být zavřený ne tak docela. Přece ta policie nezavírá lidi jen tak pro nic za nic. A přece věřte, že zavírá. Toť můj závěr z životně prvního zadržení a noci strávené na dřevěné pryčně cely v Bartolomějské ulici.

Barack Obama zrušil radar.

Měl všechny nevýhody účelových zbrojařských projektů. Byl drahý, a tedy neospravedlnitelný v době hospodářské krize.

Byl neúčinný, a tedy nepoužitelný pro potřebu případné obrany před skloňovanými hrozbami. Zvyšoval napětí, a byl tak nevěrohodný pro odzbrojovací úsilí americké diplomacie po vítězství demokratů. Vyvolával odpor americké i naší veřejnosti a prezident Obama je větší demokrat než politik. Sem chci ale psát o něčem jiném než o mrtvém projektu.