autor:: Zbyněk Petráček, Lidové noviny, 8.2.2008

Ivan Dejmal, krajinář, jenž prosadil dobré zelené zákony

Radikální konzervativec, to spojení působí jako protimluv, ale bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal ho naplňoval. Co se týče krajiny, venkova, přírody, neznal polovičatost. Jeho krátké vládní angažmá (1991-1992) vyústilo v kvalitní zákon o ochraně přírody a krajiny, ale na poměry dnešních politických zápasů stavěný nebyl. Těžko si představit větší protipól než Dejmala, ryzího antikomunistu, znalce venkova, a třeba Matěje Stropnického, ryzího oportunistu, znalce politických kuloárů. To jsou dvě tváře Strany zelených.

Dejmal byl ekologistou britského formátu z doby před dvěma sty lety, kdy ochrana přírody kořenila v anglickém conservation of nature. Ten konzervativní odkaz Dejmal rozvíjel ve vládním Programu obnovy venkova či Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj. Je zvláštní, že trvale udržitelný rozvoj vadí tolika konzervativcům, ač se drží konzervativního kréda: nedělat dluhy, nežít nad poměry, nezatěžovat další generace.

Dejmal měl stylem života, šetrností blíže ke Klausovi než k Alu Goreovi s jeho luxusní vilou. Byl ale opakem "davoského člověka". V Davosu může stejně dobře zapadnout Klaus, Švejnar i Stropnický. Dejmal ve svých kraťasech a sandálech by tam vyčuhoval.