V Praze, dne 28. ledna 2007
Vážení kolegové,
Strana zelených (a její ministr zahraničí Karel Schwarzenberg) nyní stojí před dvěma zahraničněpolitickými problémy zároveň. V obou by podle svého programu měla mít do značné míry jasno. Kupodivu realita tak jednoznačná není. Tím prvním, marginalizovaným, ale podle našeho názoru důležitějším, je obnovení debaty o Smlouvě o ústavě pro Evropu (dále ústava). Tím druhým pochopitelně umístění radarů na našem území - nově zazněla americká prosba, že by mělo jít o Jince (Středočeský kraj). Tento text nediskutuje to, zda jsou Evropská ústava nebo radary prospěšné, či nikoli. Poukazuje na to, proč by na obojí SZ měla mít určitý názor spíše než jiný.
Není nutné chodit ani k politickému programu SZ z roku 2003, stačí citovat volební program z minulého roku, tedy ten, na jehož základě byla SZ zvolena do parlamentu. "Zelení vítají iniciativu Unie vést po období přibližně jednoho roku intenzivní diskusi s občany, regiony, obcemi a nevládními organizacemi na téma budoucnosti a podoby Evropské unie," píše se tam. Právě s takovým návrhem přijela německá kancléřka Merkelová. Dopředu jí bylo naznačeno, že se o ústavě nikdo bavit nechce. A to včetně "zeleného" Karla Schwarzenberga. Přitom náš program je velice prounijní a Unie nyní ústy předsedající země obnovu debaty o ústavě zahájit chce.
V otázce bezpečnostní politiky je citovaný program ještě podstatně jednoznačnější: "Zelení budou usilovat o to, aby evropské bezpečnostní síly v budoucnu mohly nahradit síly NATO v Evropě. (...) A aby vůči USA vystupovaly sebevědoměji, a to i v rámci NATO, zvláště bude-li zahraniční politika Spojených států nadále jednostranná a z řady závažných důvodů sporná, jak tomu je v rámci tzv. boje proti terorismu po 11. 9. 2001." Bezpečnostní rada státu (je v ní též Martin Bursík a Karel Schwarzenberg s hlasy rozhodujícími) schválila zahájení jednání o umístění amerického radaru na našem území. "Náš" ministr zahraničí byl dokonce vyhraněnější, než prezident Klaus, když sdělil, že se např. Rusku (které se cítí ohroženo a protestuje) nic vysvětlovat nebude. A to přes již známé usnesení RR z 12. srpna 2006 (vizte druhou přílohu). Přitom program jasně ( a přísněji, než toto usnesení - ostatně méně závazné, než program) říká, že nejen, že nebudeme podporovat současnou zahraniční politiku USA, my jí budeme dokonce vzdorovat a to nejen bilaterálně, ale i v rámci NATO. Radar je zcela v souladu se směřováním dosavadní zahraniční politiky prezidenta George W. Bushe; v jejích intencích teď například chce poslat dalších 20 tisíc vojáků do Iráku, v jejích intencích Pentagon představil tzv. radarové ozařování demonstrantů na vzdálenost až 500 metrů, které způsobuje popáleniny. Myslet si, jako Karel Schwarzenberg, že si instalací radaru nakloníme americký kongres v otázce víz, je sporné, neboť kongres je od podzimních voleb v rukou demokratů, kteří s „bezpečnostní" politikou prezidenta Bushe nesouhlasí. Argument, podle něhož je radar součástí našeho podílu na spojenectví s USA, a že jej, tak jako pomoc v Afgánistánu či Iráku, dlužíme Americe za pomoc v nedávné minulosti, je problematický především z toho důvodu, že v USA sílí rovněž „americký“ odpor k politice Bushova kabinetu. Navíc mandát George W. Bushe se chýlí ke konci a nebude obnoven. Americká zahraniční politika se tak může brzy výrazně změnit.
Ukazuje se, že ačkoli je Karel Schwarzenberg bezpochyby slušný člověk, jeho zahraničněpolitické názory jsou naprosto v rozporu s naším programem. Nabízí se tak otázka, proč jej SZ do vlády navrhla. Vedení a předseda Martin Bursík přece museli vědět, že Německo chystá oživení euroústavy, neboť to dávalo najevo již na podzim, a že Američané zvažují umístění radaru v ČR jsme věděli všichni. Ani postoj Karla Schwarzenberga (člen ODA, blízký zahraničněpolitickým názorům Václava Havla či Michaela Žantovského) nebyl tak úplně neznámý. Kladl Martin Bursík Karlu Schwarzenbergovi otázky po jeho postojích k ústavě a radaru před jeho nominací? Vypadá to, že ano, neboť dnes není překvapen. Překvapeni ale musejí být voliči SZ a, jak patrno z hojné diskuse k tématu, překvapeni jsou i členové strany.
Obě otázky jsou velice závažné a cítíme, že mezi PSZ a členskou základnou zde vzniká opět významný komunikační deficit. Považujeme to za mírně řečeno znepokojivé. Například na pražské krajské konferenci minulou sobotu bylo navrženo usnesení, kterým se chtěla konference připojit k srpnovému usnesení RR a zpřesnit jej i o radary. Návrh měl asi deset předkladatelů (tolik jako žádný jiný), ovšem vleklým mařením průběhu v tomto bodě byla nakonec odhlášením se některých delegátů schůze zneusnášeníschopněna.
Z toho všeho plyne výzva PSZ k zahájení intenzivní programové slaďovací debaty s Karlem Schwarzenbergem, jejímž cílem má být:
1. aby respektoval volební program Strany zelených, za kterou byl do vlády navržen, a jednoznačně podporoval nové kolo debat o evropské ústavě, přičemž se v těchto debatách řídil tímto programem
2. aby při své další zahraničněpolitické orientaci ČR zohledňoval zejména otázky lidských práv nejen v ČR a Evropě, ale i ve světě, a nepřijímal automaticky rétoriku o tzv. boji proti terorismu
3. aby prosazoval odmítnutí umístění americké radarové základny v ČR a to bez ohledu na jurisdikci, jíž by měla podléhat
4. aby v případě, že vláda radary neodmítne, prosazoval spolu s dalšími členy vlády za SZ všeobecné referendum o této otázce
K této výzvě PSZ je možné se připojit a je podána jako "návrh" podle článku 6, bodu 1, písmene "d" Stanov SZ a žádá tedy odpověď ve stanovené lhůtě.
S pozdravem
Matěj Stropnický,
předseda ZO Praha 3, člen Republikové rady SZ, vedoucí kulturní sekce SZ, matstrop@volny.cz
Svůj podpis pod výzvu připojili a zároveň její rozeslání pomocí rozesílače zeleni-l@ecn.cz podle odstavce 5.4 písmene „j“ a v souladu s odstavcem 6.2 Směrnice k používání rozesílače podpořili:
Jitka Dosoudilová, ZO Chrudim, členka Republikové rady SZ
Lenka Dušková, ZO Praha 1, členka RZO Praha 1
Karel Helman, ZO Praha 4, člen RZO Praha 4
Jan Korytář, ZO Liberec, předseda KO Libereckého kraje
Jan Krupka, příznivec ZO Praha 18
Miroslav Pavlíček, ZO Rychnov nad Kněžnou, předseda KO Královéhradeckého kraje
Jarka Richterová, ZO Praha 4
Ondřej Rut, ZO Praha 3, místopředseda ZO Praha 3
Dalibor Stráský, ZO Borovany, místopředseda Republikové rady SZ
Jiří Škoda, ZO Ústí nad Labem – město, 1. místopředseda KO Ústeckého kraje
Josef Šmída, ZO Praha 3, vedoucí sekce pro lidská práva SZ, předseda Mladých zelených
Michal Veselský, ZO Praha 11, člen Rady KO v Praze
